Stručná historie Cidliny

Autor: JK <admin@cidlina.eu>, Téma: Historie, Zdroj: Zpět do historie proti proudu času, Vydáno dne: 01. 01. 2016

Historie

Obec ležíci asi 10 km severozápadně od Moravských Budějovic. Prochází jí silnice z Lesonic do Želetavy. Nadmořská výška 548 m nad mořem, katastr obce má výměru 876 ha a v obci je 54 domů.



Název obce se během času měnil, údajně ho prý převzala od názvu potoka, při kterém leží. Znamená čistý, čirý, tedy říčka s čirou vodou. Počátkem roku 1356 byl název obce Czidlin, 1415 Czyglyna, 1447 de Maiori Czygliny, 1607 Czijdlijnu, 1872 Cidlin a potom se již setkáváme s dnešním názvem Cidlina.
V prvních zmínkách o obci se tato objevuje v majetku kláštera v Louce, který počátkem 13.století získal mj. od markraběte Vladislava lán v Cidlině. Roku 1356 se objevuje v pramenech jako majitel obce Mikuláš z Cidliny. Díl vsi zapsal v roce 1364 Drslav z Lesonic Jimramovi z Jakubova (z rodu pánů z Pernštejna) spolu s tvrzí a zbožím v Lesonicích. V roce 1464 se jako majitelé vsi uvádějí Matěj a Jiřík Cvrčkové z Cidliny, roku 1492 je to pak Jan z Oponěšic. Další majitel Ctibor z Batelova zapsal v roce 1511 tvrz a ves Uponěšice, Lomy, díl Cidliny a pusté Arklebice Bohušovi z Čechtína. V roce 1542 zapsali poručníci sirotků po Adamovi z Hradce Cidlinu spolu s dalším zbožím Václavu Chroustenskému z Malovar k Lesonicím. Ves zpustla a před rokem 1598 byla prodána Jindřichem Brtnickým z Valdštejna Mikuláši Klouzalovi z Rynárce na Červeném Martínkově. V roce 1624 byla obec znovu osídlena a stala se součástí lesonického panství.
Prameny z let 1415 a 1447 uvádějí de Maiori Czygliny, tedy větší Cidlinu, patrně na rozdíl od vsi Cidlinky, tedy malé Cidliny v okolí, která se v roce 1513 uvádí jako pustá. V roce 1557 zapsal Jan Martínkovský z Rozseče tvrz a ves Martínkov a půl Cidlinky Adamovi Hrubčickému z Čechtína. Mikuláš Klouzal postoupil při záměně v roce 1597 půl pusté Cidlinky spolu s jiným zbožím Vilému z Roupova.
U Cidliny dále zanikla obec Dubec, kterou držel v roce 1464 Mach z Cidliny. Bratři Ondřej a Valentin Doubečtí zapsali pustý dubec v roce 1542 Bohouši z Čechtína, majiteli Lesonic.
Před třicetiletou válkou bylo v Cidlině 17 usedlostí, z nichž zůstalo osazeno 11 a 6  zpustlo. Do roku 1671 nebyla osazena znovu žádná usedlost. V té době bylo ve vsi ze starých usedlíků 8 celoláníků, 1 čtvrtláník a 2 domkaři. Zbývající poustky zůstaly prázdné. V místě byla obecní kovárna. K Cidlině patřila zaniklá ves Martinice, tehdy zcela zarostlá.
Podle Tereziánského katastru bylo ve vsi 794,2 měřic orné půdy, 8,2 měřic zahrad, 57,7 měřic ladu, 25,5 měřic pustin, 104,4 měřic pastvin. Z luk bylo 87 fůr sena, z rybníků 6 kop štik. Robotovalo zde 15 sedláků se 2 koňmi 6 dnů v týdnu, v létě sedláci navíc  1 pěším 6 dnů v týdnu.
Zdejší poddaní se zúčastnili v roce 1775 nevolnického povstání proti útisku uherského feudála Karla Nádasdyho, které zachvátilo lesonické panství. Proti povstalcům zasáhlo vojsko a výsledkem bylo šest mrtvých a asi třicet zraněných. Pamětní desku která nám tyto události připomíná je možno spatřit na zdi zámku v Lesonicích.
Koncem feudálního období v roce 1843 žilo v Cidlině 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 121 žen ve 36 domech a 57 domácnostech. Z nich se živilo zemědělstvím 47 osob a 10 osob se živilo řemeslem. Ve vsi bylo 15 pololáníků s výměrou 25 až 27 jiter půdy, 1 čtvrtláník s výměrou 7 jiter a 17 domkařů s výměrou půdy do 200 sáhů, 1 dominikalista s hospodou vlastnil 8 jiter půdy. V zemědělských usedlostech byli obvykle hospodáři ku pomoci 1 pacholek a 1 děvečka.
Ve vsi se chovalo 6 koní, 50 volů, 40 krav, 39 kusů mladého dobytka, 42 kusů obyčejných ovcí a 17 vepřů. Průměrný stav dobytka u usedlosti byl 2 voli, 1 kráva, 1 kus mladého dobytka a 1 ovce. Desátky byly odváděny panství Lesonice a faře v Babicích. Místem trhu pro Cidlinu bylo město Moravské Budějovice.
Domy ve vsi byly nízké s malými okny, stavěné z kamene nebo nepálených cihel, kryté na střeše slaměnými došky, střecha byla společná pro obytnou část a chlévy, dřevěné stodoly, kryté rovněž slámou, byly stavěny opodál obydlí nebo na konci zahrad. Jen 5 domů bylo pojištěno proti ohni. V místě byla dále 1 panská myslivna a 1 obecní domek. Nebyl zde žádný průmysl.
V roce 1850 měla Cidlina 281 obyvatel. Roku 1880 to bylo 233 obyvatel vesměs české národnosti a obec tehdy čítala 40 domů. V roce 1921 bylo evidováno 47 domů s 225 obyvateli, v roce 1930 zde bylo 48 domů s 215 obyvateli, v roce 1950 pak 51 domů a 186 obyvatel.
Hospodářská půda v roce 1900 měla výměru 867 ha, z toho lesy 564, pole 223, pastviny 52, louky 23, zahrady 5 ha.
Počet dobytka v témže roce: 7 koňů, 162 kusů skotu, brav 25, ovce 1 ks.
Většina obyvatel se živila zemědělstvím. Z živností a řemesel se v roce 1911 uvádějí jen 2 bednáři, 1 hostinský, 1 krejčí, 1 obchodník smíšeným zbožím a tabákem, 1 obuvník, 1 podkovář a 1 povozník, v roce 1924 1 bednář, 1 hostinský, 1 hudebník, 1 krejčí, 1 obchodník smíšeným zbožím, 1 obuvník a 1 podkovář.
Obec byla elektrifikována ZME v Brně v roce 1933.
Cidlina byla původně přiškolena k Babicím. V roce 1912 proběhla kolaudace jednotřídky a 8. září 1912 byla slavnostně vysvěcena budova. Prvním učitelem byl jmenován Ignác Kočí. Posléze koncem 50. let (1959) pro nedostatek dětí došlo opět k uzavření školy.
I po skončení druhé světové války zůstalo hlavním zaměstnáním zdejších obyvatelzemědělství. JZD v Cidlině bylo založeno v roce 1952, v roce 1959 mělo 54 členů a obdělávalo 274 ha zemědělské půdy. V roce 1965 se sloučilo s JZD Lesonice, které se v roce 1978 sloučilo s JZD Nový život se sídlem v Jakubově, jež pak obhospodařovalo 3 801 ha.
V katastru obce je kaplička u čp. 41, na návsi kamenný asi čtyři metry vysoký kříž a dřevěná zvonička. Dále je na návsi pomník padlým v první světové válce z r. 1932 na němž je deska se jmény devíti padlých občanů.

Do roku 1849 byla Cidlina součástí panství Lesonice, v roce 1850 byla začleněna do politického okresu Znojmo, od roku 1896 přešla pod nově zřízené Okresní hejtmanství Moravské Budějovice. V oblasti soudní správy náležela Cidlina pod pravomocOkresního soudu v Moravských Budějovicích. V letech 1949-1960 patřila do správního okresu Moravské Budějovice. Od roku 1980 patřila obec pod MNV Lesonice a od 1.1.1995 je zde samostatný obecní úřad.

Obecní pečeťObecní pečeť : Pečeť je kruhová o průměru 30 mm. V pečetním poli je štít a na něm věž s větrnou ružicí a praporkem na špici střechy. U paty věže vyrůstají na každé straně tři květiny. Dva květy jsou po stranách střechy. Pečetní pole je lemováno linkou, nad níž je nápis "DIEDINA CIDL...INA". Obvod pečeti je dále lemován linkou a vavřínovým věncem.
Tato pečeť byla pravděpodobně použita představenými obce v letech 1749 a 1787 na stvrzrní katastrů.