Hrad Sádek
Historie jednoho hradu
Hrad Sádek byl vystavěn na kuželovitém kopci nad osadou Sádek a vesnicí Kojetice v nadmořské výšce 568 m. Podle pověsti postavil na tomto kopci rytíř Kocapil dřevěnou tvrz, když jeho sídlo na kopci Kocapily nad Loukovicemi, bylo v "neklidných" dobách vypleněno, rozbořeno a vypáleno.
Historicky je podloženo, že nového majitele dostal Sádek roku 1234, a to Štěpána Uhra, který se píše Stephanus Ungarus de Sadek a na Sádek se zřejmě přiženil. Za něho byl hrad přestavěn na ranně gotické sídlo.
Postrachem okolí se stal hrad Sádek po roce 1306, kdy jej vlastnil Jimram z Boskovic, který se, se svým bratrem Arklebem, postavil do čela loupeživých rytířů, kteří přepadali se svou cháskou kupce, kteří se ubírali po Haberské stezce a rovněž vesnice, které patřily benediktýnskému klášteru v Třebíči. Třebíčský opat proto roku 1312 požádal krále Jana Lucemburského o pomoc, kde žádosti píše: ... "neboť povstali někteří ničemní mužové, nad jiné zločinnější, kteří páchají přemnohé loupeže na Moravě, jimž vévodí Jimram ze Sádku, škůdce Moravy, kláštera a celého kraje. Majiť tito mužové blízko kláštera třebíčského jeden hrad, který se nazývá Ungersberk, škodí z tohoto hradu zboží klášternímu a tím klášteru velkou újmu činí." Jan přání opata vyhověl, s vojskem přitáhl k Sádku, oblehl jej, dobyl a zapálil. V roce 1358 koupil pozemky kolem hradu Filip z Jakubova, která zastavil židům Raichlovi a Chablovi z Brna, od kterých je koupil roku 1387 Jaroslav ze Šternberka.
Roku 1399 začal s obnovou hradu Hynek z Valdštejna a dal mu starý název Sádek. Od roku 1450 drží Sádek Zdeněk z Valdeštejna a po něm se stává majitelem Jindřich z Hradce a Telče, známý bojovník a odpůrce Jiřího z Poděbrad.
V roce 1474 se hrad ocitá v rukou další významné osobnosti, pana Hynka Bítovského z Lichtenberka, jehož rod, smrtí jeho syna Půty, vymírá. Půta však ještě za svého života roku 1491 předal hrad Sádek jednomu z nejbohatších feudálů té doby, Vilémovi z Pernštejna. Od 2. poloviny 15.století pokračují úpravy hradu. Bylo vylepšeno hradní opevnění, parkánová hradba byla zpevněna dělovými baštami, příkop byl obezděn, zlepšeny byly podmínky pro bydlení. Tyto práce trvaly téměř 100 let a završeny byly v druhé polovině 16. století za Pernštejnů. Od roku 1519 dal Vilém hrad k užívání své dceři Bohunce, která si po ovdovění vzala Dobeše z Boskovic a po jeho smrti v roce 1540 žila trvale na Sádku. Většinu času trávila v zámecké kapli, ve které nedělní mše sloužil duchovní z Čáslavic. K té době se váže pověst o marnivé komorné Magdě, která jevila o bohoslužby pramalý zájem, raději stála před zrcadlem a ač jí Bohunka domlouvala, nepolepšila se. Za to byla potrestána tím, že jí narostl plnovous a zohavil její tvář. Když to pohledem do zrcadla zjistila, skočila z okna do hradní studny.
Od roku 1530 drží Sádek Burjan z Valdštejna, který roku 1549-1551 vložil sádecké zboží jménem svých bratří do vlastnictví Zdeňkovi z Valdštejna. Roku 1561, po Zdeňkově smrti, získal hrad jeho syn Jindřich, který provedl rozsáhlé úpravy hradu, čímž vzniklo malebné zámecké sídlo. Jindřichův syn Zdeněk zdědil Sádek asi roku 1603, byl stavovským direktorem a jako jeden z nich byl po bitvě na Bílé hoře r.1621 zatčen a uvězněn na Špilberku, kde v roce 1623 zemřel. Jeho zkonfiskovaný majetek koupil císařský podplukovník Tomáš Cerbony, po jeho smrti roku 1662 drželi Sádek jeho synové, kteří ale již zadlužené panství ještě víc zadlužili a tak v roce 1676 bylo prodáno Bohumíru Waldorfovi za 20.499 zlatých. Po 120 letech však Waldorfové vymírají a poslední z Waldorfů, Gottfrid Ignacz, hrabě z Waldorfu, předal veškerý majetek svému synovci Františku Kajetánu Chorinskému z Ledské, který svůj vděk svému strýci projevil vsazením pamětní desky v horní bráně s nápisem v němčině.
Po smrti Františka Kajetána převzal panství roku 1821 Bohumír Chorinský a po něm jeho vnuk Viktor, který zemřel roku 1901. Po roce 1902 je majitelem zámku velkostatkář Bedřich Chorinský, který se ale na Sádku téměř nezdržoval a panství vedl jeho bratr Viktor Chorinský. Chorinští drželi Sádek až do roku 1945, kdy po skončení války byli ze zámku Sádek odsunuti do Rakouska a správou zámku byl pověřen lesmistr Zejda. Zámek dostal do správy MNV Čáslavice, který v roce 1945 požádal o možnost zřídit v zámku Měšťanskou školu. Žádosti bylo vyhověno a tak od 1.října 1945 chodí žáci od 6.ročníku z Čáslavic, Kojetic, z Římova, z Loukovic, z Vísek, z Rokytnice a z okolních mlýnů do této školy. Vyučovat se ale začalo až 20.října, kdy byla škola zařízena nábytkem a pomůckami a byla získána dostatečná zásoba dřeva na topení.
Škola byla zřízena jako provizorium, než se postaví nová škola v některé z uvedených obcí, obce se ale nedohodly a tak provizorium trvá do dnes, tedy přes 50 let.
Obrázky a náčrty
Obr. 1 - pravděpodobný vzhled hradu Sádek ve 13.století.
Obr. 2 - pravděpodobný vzhled hradu Sádek v době kdy jej zdědil Zdeněk z Valdštejna.
Obr. 3 - zámek Sádek po roce 1945 s předhradím.
Obr. 4 - půdorysné schéma hradních objektů.
V půdorysu hradního jádra černě vyznačeny stavební konstrukce řazené do 13.století.
a - příklop
b - 1. brána
c - hranolové bašty v předhradí
d - první nádvoří
e - 2. brána
f - renesanční předbraní
g - barokní zahradní pavilon
h - 3. brána
i - okružní příkop
j - parkánová hradba s mladšími dělovými baštami
k - dělová bašta vnějšího opevnění
l - nádvoří hradního jádra
m - břitová věž
n - hranolová věž (obytná)
o - zdivo hypoteticky přiřazené k nejstarší stavební fázi (severní trakt)
V půdorysu hradního jádra černě vyznačeny stavební konstrukce řazené do 13.století.
a - příklop
b - 1. brána
c - hranolové bašty v předhradí
d - první nádvoří
e - 2. brána
f - renesanční předbraní
g - barokní zahradní pavilon
h - 3. brána
i - okružní příkop
j - parkánová hradba s mladšími dělovými baštami
k - dělová bašta vnějšího opevnění
l - nádvoří hradního jádra
m - břitová věž
n - hranolová věž (obytná)
o - zdivo hypoteticky přiřazené k nejstarší stavební fázi (severní trakt)
Obr. 5 - pokus o perspektivní rekonstrukci podoby hradu před rokem 1312 - pohled od jihovýchodu.
V čelní hradbě vedle brány břitová věž, na opačném konci hradu věž obytná, před branou příkop překlenutý mostem, v předpolí je nutno předpokládat předhradí.
V čelní hradbě vedle brány břitová věž, na opačném konci hradu věž obytná, před branou příkop překlenutý mostem, v předpolí je nutno předpokládat předhradí.
Obr. 6 - pokus o perspektivní rekonstrukci hradu pro 1.půli 16.století - pohled od jihovýchodu.
Jádro s rozšířeným obytným traktem je obklopeno parkánem s hradbou a mladšími dělovými baštami, okolo tohoto opevnění okružní příkop s vyzděnou vnější stěnou a s naznačeným vnějším opevněním (bašta v popředí není doložena, můžeme se však domnívat, že tento vnější okruh byl opevněn důkladněji, než jak dokládají dnešní zbytky). V popředí jsou naznačeny starší hradby předhradí.
Jádro s rozšířeným obytným traktem je obklopeno parkánem s hradbou a mladšími dělovými baštami, okolo tohoto opevnění okružní příkop s vyzděnou vnější stěnou a s naznačeným vnějším opevněním (bašta v popředí není doložena, můžeme se však domnívat, že tento vnější okruh byl opevněn důkladněji, než jak dokládají dnešní zbytky). V popředí jsou naznačeny starší hradby předhradí.
Obr. 7 - perspektivní pohled na Sádek - současný stav - pohled od jihovýchodu.
Obr. 8 - zjednodušený perspektivní pohled na zbytky břitové věže s přilehlou branou - současný stav s průhledem do interiéru věže.
a,b,d,f,h - dnešní 1.-5. podlaží věže
c - původní vstup do věže
e - původní štěrbinový otvor
g - vnější vyústění chodbičky, druhotně vylámané v úrovni dnešního půdního prostoru
i - středověká vstupní brána
a,b,d,f,h - dnešní 1.-5. podlaží věže
c - původní vstup do věže
e - původní štěrbinový otvor
g - vnější vyústění chodbičky, druhotně vylámané v úrovni dnešního půdního prostoru
i - středověká vstupní brána
Náčrtky nakreslil a popisy opatřil R.Vrla.
Tato stránka je věnována panu Antonínu Vařbuchtovi, který působil mnoho let jako ředitel základní školy v Čáslavicích, ale hlavně byl kronikářem obce Čáslavice a sepsal historii hradu Sádek ze které bylo čerpáno.