Dějiny obce Cidlina
Další část vypsaná z kroniky obce
V době prvních písemných zpráv o vsi Cidlině píše se, že kolem byly lesy hluboké a husté. Les dosahoval až k samé vesnici.
V nich se dály "velicí a znamenití lúpežové a mordové". V lesích byli tehdy i vlci. Obyvatelé kopali na tato zvířata jámy, do kterých je chytali. Při sestavení všech písemných zpráv o Cidlině se však nevyhnu některým nepřesnostem, které se však mohou časem uvést na správnou míru. Při opisování zápisů v archivu byly některé již nečitelné, protože psány na nekvalitním papíře a různými inkousty hlodá zub času. jsou zde i zprávy psané švabachem a latinou. Tyto bylo třeba přeložit do češtiny.Příluky, (Priluce) jmenují se už r.1191 jako příslušenství kláštera v Louce. (Znojmo) Stávaly patrně někde na Mor.Budějovicku. V souvislosti s Cidlinou se připomínají ještě r.1399.
Klášteru v Louce u Znojma daroval kníže Konrád kapli sv.Mikuláše ve Znojmě a vsi různé včetně zboží v Lesonicích a ? Cidlině. Ve starých zápisech se uvádí Cidlina, dříve Cidlinka r.1200 u Louky. Cidlinka byla několikrát pustou vsí. Důvodem byly hlavně války, ve kterých byli bezbraní obyvatelé vesnic nemilosrdně olupování a vražděni, pokud se jim nepodařilo uprchnout nebo se ukrýt. Další příčiny - hlad a bída, nemoci, rozbroje mezi knížaty, vydírání poddaných jednotlivými feudály a pod. Na vysvětlenou je třeba dodat, že Cidlinka je zaniklá ves neboť se uvádí že: "Cidlinka zpustla v okolí Cidliny". Jsou domněnky, že bývala v místech nad tratí "Šibovka" směrem ke kopci Markétě. V tom místě je mělké údolí a dnes malý rybníček. Kdysi prý zde bývaly staré studny. Název vsi je pravděpodobně odvozen od potoka. Totéž je v Čechách. Czy - s ide znamená kořeny. Skeid - koid = čistý, čirý, cedit.
Další písemná zmínka z r.1348 říká, že jakýsi Drslav z Lesonic 9 lánů a dvůr v Cidlině prodal Jimramovi z Jakubova z rodu pánů z Pernštejna. Později upisuje své manželce jménem Skonka obce Lesonice, Šebkovice a Cidlinu jako vdovský majetek. Lán neměl v těch dobách vždy stejnou výměru. V lepších podmínkách měl 100 měřic a v horších také 130 - 150 měřic.
1356 psal se Mikuláš z Cidliny. Připsal věnem tamtéž v Cidlině své manželce Markétě 8 lánů v hodnotě 50 marek*. (Marcis) Nebo snad měřic? * dodatečně ověřeno - Marca argenta moravici ponderis. Hřivna která vážila 280g.
1364 se píší Matěj a Jiřík Cvrčkové z Cidliny.
1370 Vilém z Cidliny prodal a zřekl se dědictví Mikuláši z Horek, tamtéž v Cidlině 10 lánů a 3 části pozemků, lesy, rybníky a se vším co k nim patří.
1374 Jimram z Jakubova určuje a odkazuje dědičným věnem Anežce, manželce svého syna Filipa, pána na Újezdě a nad všemi jeho vesnicemi. Z těch vesnic musí být vcelku zaplacena daň 250 kop grošů. A kdyby z těch vesnic něco chybělo, musí být tenkrát obcí Cidlinou doplněno.
1385 Filip z Jakubova Rajmprechtovi z Březníka, jeho dědicům a manželce Anně ve vesnici Cidlině prodal 8 lánů a vše co k nim přísluší v dědičný majetek takové, jaké měl v držení
1385 Markéta, vdova po Niklinovi z Cidliny přijímá svým podílem pro své chlapce vše co má v Cidlině. Feudálové v té době měli v některých vesnicích třeba jen několik lánů.
1390 Rajchlim brněnský, Leza Znojemský a brněnský Chablinus a židé Jaroslav ze Šternberka a Jakubson z Police prodali ve Velké Cidlině do dědičného vlastnictví vše co tam je a má Jimram z Jakubova v držení, kromě oné části Rajmprechta, ale vše ostatní jak řečení židé měli pozemským právem v držení s lidmi, daněmi, lesy, pastvinami a vším ostatním co k tomu náleželo. Plným právem vlastnictví si ničeho neponechali. Jiří z Vethonic se strany Markraběte Jakuba byl poslán jako posel oznámit, že zmíněné statky musí být zapsány do desek. Rajmprecht z Lesonic Jakubovi z Polné a jeho dědicům prodal v Cidlině do dědického vlastnictví 2 1/2 lánu a 6 částí lánu s tím co k nim patří a jak sám měl v držení. Sobě si ničeho neponechal.
1392 Kyzla z Cidliny svému manželovi Mstichonovi, pánovi nad Německou Cidlinou připojuje vše ke svému dědictví v jeden celek. Kyzla z Cidliny svého manžela Mstichona a také svého bratra Štěpána přijímá za společníky svého majetku, který má v Přílukách a také v Cidlině. Bere je do spolku tak, aby po smrti řečené Kyzly statky přešly na ně, pokud však bude žít, nesmí jí ve správě statků bránit.
1399 Kyzla z Cidliny činí svého manžela Jakubsona z Rudice společníkem na 3 lánech, které sousedí s obcí Cidlinou, s loukami, pastvinami, lesy se vším co k tomu náleží a rybníky, které patří k obci. Ostatní si však ponechává pro sebe, ale jeho také přijímá za společníka nad majetkem, který má zděděný v Přílukách i ostatním majetkem tamtéž v Přílukách.
1406 Jakubson z Rudnice činí svým společníkem manželku Kyzlu co se týká movitého majetku, co se jmenuje nadbyt co má v Cidlině a také jiného majetku, který má tamtéž v Cidlině a kdekoliv jinde. Kyzla manželka Jakubsona z Rudnice činí svého manžela společníkem svých dědických statků, které má v Cidlině a kdekoliv jinde. Připojuje 3 lány podléhající daním a 1 část pozemku, který si vymínila pro sebe.
1447 Herta z Posmyku a jan z Oponešic Hanušovi z Budíškovic a Prokopovi z Mikulovic a jejich dědicům zapsali do desek s právem držeti dědičnou správu v Cidlině se vším právem a vlastnictvím, které měl předtím v držení se vším příslušenstvím Jakubson Rudnický.
1464 se připomíná u Cidliny osada Dubec, kdy ves držel Mach z Cidliny.
1466 Jan Kapřík z Lesonic, sestry Annu a Kateřinu a jejich chlapce přijímá za společníky na 4 lánech. Bydlí a jsou usazeny ve Velké Cidlině.
1468 pustá ves. Plenily vojska uherského krále Matyáše Korvína, který bojoval s Jiřím Poděbradským. V té době zanikly Martinice u Martínkova.
1492 seděl tu Jan z Oponešic.
1495 prodal Bohuš z Bolíkovic tvrz a ves Bolíkovice, Babice a zboží v Cidlině (1 lán) a Loukovicích Hynkovi z Bačkovic.
1513 v době třicetileté války ves pustá. (Že drží pustú Czidlinku)
1520 Dubec u Cidliny se uvádí jako půl pustého dvora.
1535 Cidlina už znova osídlená.
1542 Dubec zapsán jako pustá ves. V té době zanikly Martinice. (jižně od Babic) Připomínají se 1349. V r.1529 už byly pusté.
1549 Jan Martínkovský z Rozseče vložil tvrz Martínkov a půl vsi Cidlinky Adamovi Hrubčickému z Čechtína.
1557 se uvádí ves Cidlina u Martínkova.
1562 patřila k Ratibořicům.
1596 Mikoláš Klouzar z Rýnarce koupil od poručníků po Jindřichu Brtnickém z Valdštejna a na Sadku za 150 zlatých moravských už znovu pustou Cidlinku.
1598 postoupil tvrz, dvůr a ves Červený Martínkov (dnešní Martínkov) s pivovarem, ovčírnou, mlýnem, pustou ves Horky a půl pusté vsi Cidlinky Vilémovi z Roupova.
1610 ves znovu osídlená. Získává ji Zuzana Roupovská a manžel Zdeněk.
1624 ves u Lesonic. Pravděpodobně Roupovským odňata. (Byli protestanti) Pak ves znovu získali.
1629 Zdeňek z Roupova prodal Lesonice s tvrzí, Cidlinu, Babice a Červený Martínkov Adamu Jiřímu Falkenheimovi z Glošku.
1642 válečné období (Švédové).
1663 táhli Turci velkovezíra Kiupriliho. Šířili děs, kde se objevili.
1667 nebydlel v Cidlině, ale ani v Lesonicích a Babicích ani jeden člověk. Tato místa pomalu zarůstala lesem.
1669 8.září Jiří Falkenhaim prodal Lesonice s dvěma již delší čas opuštěnými osadami Martinicemi (u Martínkova) a Blatnou jakož i Martínkov s rytířským sídlem a dvěma osadami Horkou a Cidlinkou Markvartu z Věžníka a Stražovic za 65.000 zl.
1671 začalo znovu osidlování Cidliny.
1740 zde táhlo pruské a saské vojsko. Vybíralo výpalné a odvádělo dobytek.
1775 vypukly rebelie na panství Lesonickém. Sedláci odmítali robotovat. Vzpoura skončila bitvou s vojskem v Lesonickém zámku. Výsledek byl 6 mrtvých a 25 těžce raněných. Povstání bylo poraženo.
1774 - 1829 pololáníci v Cidlině: Bartolomeus Burda 1777, Matheus Kosmak 1777, syn Bartolomeus 1797, Anton Pischa 1785, Matheus Karaschek 1786, Johan Katzell 1786, Joseph Weselý 1792, Johan Prazak 1793, Georg Weselý 1794, Franz Ratkovsky 1796, Mat. Kuba 1777, Václ. Klecka 1777, Franz Klecska 1813, Fabian Korzilek 1787, Josephus Kosmak 1779, Franz Posbigal 1785, Martin Pospíchal 1814, Joanes Burda 1779, Franz Burda 1789, Bartol. Prath 1790, Georg Prath 1804, Matheus Czidlinsky 1779, Thomas Czidlinsky 1802, Josephus Novák 1814, Šimon Kosmák 1806, Josephus Grubll 1777, Mathaus Roupetz 1777, Johan Hruza 1799, Jakob Chromi 1807, Martin Trojan 1802.
1774 - 1884 čtvrtláníci: Mathias Kosmak 1778, syn Josef 1797, Jakob Roupec 1805, Františka Roupcová, Thomas Kosmak, Jakob Kosmak 1851.
1777 - 1821 dominikalisté (na panské půdě) Joanes Ropetz 1772, Jakob Ropetz 1778, Martin Ropetz 1796, fabian Kuba 1794, Anton Hurek 1798, Thomas Zvierzina 1794, Jakub Czech 1794, Martin Plichta 1782, Michael Böhm, Kašpar Prath 1887, Joanes Melkus č.20. 1774, Jakob Melkus 1792, Thomas Hruby 1792, Franz Hruza 1787, Matheus Burda 1792, Joseph Kosmak 1794, Paul Kosmak 1794, Martin Kosmak 1818, Mathias Bozigovsky 1794, Joseph Hobza 1795.
1805 vesnice zaplavené francouzkým vojskem, které táhlo ke Slavkovu.
1821 znovu rebelie středisko bylo Přištpo.
1834 Cidlina měla 36 domů a 273 obyvatel.
1848 Osm pluků Ruského vojska přišlo do Mor.Budějovického kraje jako spojenec Marie Terezie proti Španělům a Francouzům.
1866 táhlo krajem vojsko Prušáků. "Prajzi" jim říkal lid. Po bitvě u Hradce Králové porazili rakouskou armádu a pronásledovali do Vídně. U Martínkova na Hašpaně se udála dělostřelecká přestřelka. 12.července se Prajzi usadili na kopci Hašpaně a ovládali celý kraj. Pak však bylo v Mikulově podepsané příměří. Po této válce epidemie cholery zkosila mnoho lidí.
1900 kolem tohoto roku měla Cidlina 48 čísel a asi 450 obyvatel.
1905 8.5. se datuje první protokolní zápis představenstva obce Cidlina. Některé zajímavé uvedu v doslovném přepisu.
Protokol sepsaný u představenstva obce Cidliny dne 16.7.1905. Obecní výbor usnesl se pro stavbu u školy v Babicích, a síce: Nežli nové záchody, raději nové 2 třídy, ale pod tou vyminkou, nebudeli možno docíliti školu v obci Cidlině. Jakob Trojan starosta, Josef Klička radní, Frant. Ptáčník člen, (podpis švabachem) Frant. Trojan, Josef Stehlík výbor.
1905 Protokol sepsaný u představenstva obce Cidlíny dne 22.10.1905 u přítomnosti podepsaných. Předmět: Obecní zastupitelstvo usneslo se, aby byly vybrány obecní přirážky pro obec Cidlinu 30% pro rok 1905 což se vlastno ručně podepisuje Jakob Trojan starosta, Josef Klička radní, Jan Melkus radní, Cáha František výbor, Frant. Petříček výbor, Josef Stehlík výbor, Fr. Trojan výbor.
1907 Protokol sepsaný při schůzi obecního vyboru v Cidlině dne 7.července 1907. Předmět: vyjádření obecního výboru, o udělení koncesse ku výčepu kořalky v domě čís.20 v Cidlině. Přítomní usnesli se, že místní potřeba obyvatelstva nevyhnutelně zřízení této koncese vyžaduje, zdůvodu toho že v druhé hospůdce často se mění nájemníci, tehdy bývá i nějaký čas bez hospodského. Hostinec č.20. jest dosti rozsáhlých místností, v r.1906 dle nařízení sl. ck. okres. hejtmanství znovu opraven, stojí při samé okr. silnici uprostřed obce jest tedy živnost tato úplně způsobylá, i policejní dohled se dá docela snadně vykonávati. Po přečtení, protokol přítomnými podepsán: (Podpisy chybí).
1907 Protokol! sepsán v sezení obecního vyboru v Cidlině 22 září 1907. Předmět: zřízení samostatné neb exponované školy v obci Cidlině z cela na svůj náklad postaviti a věcmi potřeby vydržovati. Přítomní usnesli se, že setrvají při žádosti podané školu v obci Cidlině na svůj náklad postaviti tímto protokol skončen a přítomnými podepsán. Výhradně starosta nesouhlasí pro stavbu školi v obci Cidlině. Fr. Trojan starosta, Josef Klička radní, Václav Burda radní, Jakob Hrůza výbor, Jan Melkus výbor, Láska Pavel výbor, Josef Smetana náhradník, Johann Hrůza náhradník.
1909 Protokol! sepsán u představenstva obce Cidliny dne 22 srpna 1909. Obecní výbor se vyslovuje rozhodně proti zavedení celodenního nedělního klidu v obchodě a městech venkovských. Oduvodňujíc to tím že obyvatelstvu pozustávajíc ze zemědělcu nejni možno navštěvovati města k vůly nákupu ve dni všedni. Při známém nedostatku pracovních sýl musí se úplně celoročně věnovati svému hospodářství a zamezovati zbytečné zahálení ve dny všedni. Nákupem ve dni nedělni jest pomoženo jak venkovskému obyvatelstvu, tak i obchodnictvu na venkově se nacházející. Klička starosta, Jakob Trojan rad. Josef Smetana Jan Melkus.
1910 Vsezeni obecního výboru 29 března 1910 usnesly se vzhledem ku protokolu ze dne 16 září 1909 a nařízení Sl. ck. okresního hejtmanství ze dne 3 února 1910 číslo 2351 a ustanovuje za obecní porodní bábu Antonii Houzarovou z Lesonic, kteréžto se vyměřila roční odměna dvanáct korun. Josef Klička starosta, Jakob Trojan, Václav Burda, Josef Smetana, Jan Melkus, Láska Pavel.
1912 (6.července) 27.března zadána stavba školy staviteli Josefu Nejezovi za paušální obnos 22.500 K. Mimo jiných podmínek byl požadavek obce školu dostavět do počátku školního roku. (Za 6 měsíců) Zápis tohoto jednání je příliš obsáhlý.
1914 Začala první světová válka.
1915 Protokol o schůzi konané dne 25 dubna 1915. Jednání o převzetí úřadu starostenského za příčinou povolání představeného obce k činné službě vojenské. Trojan Jakub rol. č.10. přijímá úřad starostenský. Dosavadní starosta skládá prozatímní účty. Čten příjem obce v roce 1914 a do konce měsíce dubna 1915. Položky jednotlivé doloženy doklady. Matěj Chromý starosta, Jakob Trojan rad. Robert Merten, V. Burda, Josef Stehlík, Jakob Hrůza, Klička Josef, Jan Novák.
1918 28 říjen počátek samostatnosti Československa.
1923 Protokol o schůzi obecní rady v Cidlině 12.února 1923. Vyjádření se obecní rady o ceníku za práce kominické za rok 1923. Usnášení: Při všeobecné hospodářské krisy nemůže schváliti maximální ceník společenstva kominíků na Moravě a odvolává se na maximální ceník jež vydala Zemská správa politická v Brně ze dne 28 února 1921, kdež je cena za jedno čištění Kč 1 ještě dosti vysoká. Frant. Trojan starosta, V. Burda, Klička Josef, Nahodil Matouš, Chromý Karel, Píša Václav, Trojan Jakub, Abrahám František.
1929 Protokol o schůzi obecního zastupitelstva v Cidlině dne 18.8.1929. Volba kronykáře Usneseno na základě vinosu okres. školního výboru v Mor.Buděj. ze dne 19.7.1929 č.1024 zvolen jednohlasně za kronykáře Stehlík Ludvík domkař a bednář č.1 v Cidlině zároveň mu nařízeno aby vzápise pamětní knihy pokračoval. Zvoleny volbu přijal. V. Burda starosta. První kronikář byl Ignác Kočí, učitel v Cidlině. (Poznámka součas. kronikáře)
1932 Obsáhlý protokol o elektrisaci obce Cidliny. Byla též schválena výpůjčka na tento účel ve výši 93.000 Kč.
1932 Protokol o schůzi obecního zastupitelstva konané 4.července 1932 v Cidlině. Program: Poskytnutí příspěvku na pomník padlých zdejší obce který hodlá místní spolek "Resp. Dorost" poříditi. Usneseno:Obecní zastupitelstvo se usneslo a 11 přítomných členů jednohlasně schválilo poskytnutí příspěvku na pomník padlých a sice v částce sedm set korun. Skončeno a podepsáno: Václ. Píša starosta, V. Burda, Pospíchal Frant. Trojan Jakub, Klička Karel, Frant. Trojan, Novák Fr., Nahodil Matouš, Krula Frant., Láska Alois.
1936 Protokol o schůzi konané 14.listopadu 1936. Předmět: Zakoupení hasičského výzbroje od firmy Daniel Raichman Mor.Ostrava, který se schůze zúčastnil s panem Novotným z Mor.Budějovic. Schůze jest přítomno 11 čl. ob. zastupitelstva. Usneseno: Po dalším jednání se shora uvedenou firmou bylo zakoupeno 19 hasičských přilby 18 opasků 4 sekerky za obnos 2.834. Druhá schůze 16 listopadu 1936 zakoupení hasičského stroje. Vyjednáváno za přítomnosti 11 čl. ob. zast. s firmou Jos. Vystrčil a syn Telč, který žádal za motorový stroj v síle 35 koní 19.800 Kč. Další jednání bylo s firmou Jaroslav Chotěbor Brno, který nabídl stroj v té samé síle za 18.000 Kč. Po daných nabídkách obě firmy opustili místnost ob. zastupitelstva, které uvažovalo který stroj zakoupit, po delší úvaze přikročeno k hlasování. Pro firmu Jaroslav Chotěbor hlasovalo 10 čl. ob. zast. 1 čl. se nezúčastnil hlasování Trojan František. Objednávka uzavřena s firmou Jaroslav Chotěbor na obnos 19.000 Kč. Skončeno podepsáno V. Píša starosta, Pospíchal Frant. Nezveda Karel, Nahodil Matouš, Krula Frant. Láska Alois, Abrahám Frant. Klička K.
1937 Protokol o schůzi ob. zastupitelstva konané dne 18.4.1937. Program 1.) Stravování Marie Punčochářové bydlící v chudobinci v Cidlině. Usneseno: Návrh Kličky Karla za 1 den stravování 3 Kč slovy tří Kč většinou hlasu ob. zast. schválen. Započití pochůzky od čísla 1. Stehlík Ludvík, další potvrzeno každodenně ve stravovací knížce. Skončeno a podepsáno V. Píša starosta, Láska Alois, Abrahám Frant., Pospíchal Fr., Klička Karel, Frant. Trojan, Ludvík Stehlík, Krula Fr.
1939 15. března obsadily Československo německé vojska. V Německu byl u moci Adolf Hitler, fašista, který chtěl ovládnout svět. Po vpádu do Polska začala druhá světová válka. Zahynulo v ní mnoho milionů lidí a to jak na frontách i ve vyhlazovacích koncentračních táborech a jiným způsobem, který dokázal jedině zvrhlý fašistický řád. Po této době přání lidstva již nikdy válku.
1945 v květnu, v naší obci 9. byla konečně skončena válka příchodem vítězné Sovětské armády. Po tolika letech utrpení zavládla velká radost v osvobozeném Československu.
1948 v únoru vítězstvím dělnické třídy se stala vedoucí silou ve státě Komunistická strana Československa.
1951 Zápis o plenární schůzi M.N.V. v Cidlině, konané dne 22.6.1951 za účasti 10 členů. Přítomni Píša Ant. Stehlík L. Klička Lad. Burda Jaromír, Láska Al. Krůla Karel, Janoušek Jakub, Oubrychtová Kv. Žampa Frant. Zapisovatel Žampa Frant., ověřovatelé: Janoušek a Láska Al. Program 1. Schválení účetní uzávěrky za rok 1950. 2. Jak byla zvládnuta senoseč. 3. Jaké stanovisko zaujímají členové M.N.V. ke kolektivisaci vesnice. 4. Připomínky pléna k práci rady a provádění těchto prací. Schůzi zahájil předseda MNV. 1. Plénum MNV prohlédlo a projednalo i schválilo účetní uzávěrku 1950. 2. Senoseč jest na 80% skončena a započalo sečení jetelů. 3. Členové MNV zaujímají doposud pasivní stanovisko ke kolektivisaci vesnice. 4. Plénum MNV nemá žádných připomínek ke schůzím rady. Skončeno a podepsáno: Frant. Žampa zapisovatel. Ověřovatelé zápisu Janoušek Jakub, Láska Alois.
1952 Byla v obci provedena hospodářsko technická úprava půdy a založeno JZD na třetí typ hospodaření. Přesvědčování zemědělců aby vstoupili do JZD trvalo několik roků. Poslední s rozhodující výměrou vstoupil od 1.1.1960. Několik drobných zemědělců s výměrou do 2 ha ještě hospodařilo nějakou dobu soukromě. Dnes jsou všichni bývalí zemědělci sdruženi v JZD. Přesto, že při kolektivisaci docházelo k různým problémům a u větších zemědělců k tvrdým opatřením, ukázalo se, že tato cesta byla správná a dnes by soukromě nehospodařil ani jeden z těch, kteří se v té době bránili vstupu do JZD.
1960 a v dalších letech dochází ke konsolidaci JZD, svoji činost rozvíjí také národní výbor. Dochází postupně k vzestupu životní úrovně obyvatel. Dnes je tato úroveň opravdu dobrá. Platové podmínky občanů v průmyslu i členů JZD jsou takové, že si mohou koupit nejen potravinářské zboží širokého výběru, kterého je celkem dostatek, ale i spotřební zboží. S tím už je to horší. Na trhu v obchodech chybí některé druhy spotřebního zboží, které je třeba k vybavení domácností a dále jsou to náhradní díly k různým spotřebičům včetně osobních automobilů. To vše se jistě časem podaří odstranit tak, aby zavládla spokojenost všech občanů.
Převod majetku, který se prováděl a zapisoval v té dřívější době do tak zvaných zemských desek. Tento doklad je opsán z Moravských zemských desek 1480 - 1566 strana 196, kap. 27.
Vilém Kuna z Kunštátu, Anna z Bačkovic s našimi potomky a erby Vilémovi Valecskému z Mírova a erbóm jeho naše vlastní zboží a dědictví ves Babice s tvrzí pustou i s kostelním podacím i s tím člověkem v Cidlině, kterýž k tomu podacímu přísluší, a v Martinicích šest lánů i s tím rybníkem, což rychtáři (asi Babickému) přísluší polovic a pánu polovic, ves Bulíkovice i s tvrzí, v Loukovicích čtyři člověky, s platy, s užitky, s robotami, s lukami, s rybníky, s rybniščemi, s vodami tekoucími i netekoucími i se vším plným právem, panstvím i příslušenstvím, což k tomu zboží od starodávna přísluší, s metzemi, s hranicemi, se všemi použitky a užitky, kterýmiž se koli jmény jmenovati mohú, a tak, jak jsme to sami drželi a požívali, nic sobě ani erbom svým a budoucím potomkóm práva, panství ani kterého vlastenství nepoznostavuje ani zachovávaje to všechno ve desky zemské vkládáme a vpisujeme k jejich pravému jmění, držení a dědičnému užívání, a jestliže by to svrchupsané zboží nám kde v deskách svědčilo, to tím vkladem kazíme, maříme a v nic obeacujeme. Jan Kuna.
(Martinice se přip. 1349, 1481 se uvádí dvůr, ještě 1528, 1529 již pusté)
